OSTRAVŠTINA

Bo se mě hafo lidi furt pta, co je to cyp, hajcman, buty a podobně,
ukažu Vam, kaj je možne se fajně ostravsky naučit. Po absolvovani kursu
byste měli byt schopni bez problemu přeložit aji take perly, jako přislovi
"Čumiš jak ščur do ryny", "Vydupali haviřa, nedali mu haliřa" nebo
"Zehni se vole, bo zje na dole"

Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec
ni suhlasky. Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni
čas.

Specificke je použivani předložky "do". Ostravak nikdy neřekne "
jdu k holiči" nebo "jdu k doktorovi", ale vždy a jedině "idu do holiča"
či " idu do doktora". Zde je pravděpodobně patrny vliv anglicky : " go to
the.( hell )".

V ostravštině take zcela chybi předložka " s", jež je ve všech
znamych připadech nahrazena ostravskou předložkou " z". Velmi časta je
debata, zda některa slova psat s "y" nebo "i". Sama ostravština, podobně
jako život a prace obyvatel, kteři ji hovoři, je tvrda. Nazornym
přikladem sporu je svar o podobu slova "cycek". Nebo "cicek"? Po
vyčerpavajici debatě autoři došli k zavěru, že rozhodujici je velikost.
Menši, do velikosti č. 3, jsou tvrdši, a tedy "y". Velke - čisla 4 až 10 -
jsou přirozeně měkči a tedy pišeme i vyslovujeme "i". U slova "cyp - cip"
je to přesně naopak, hranici je velikost 12 centimetrů.

Zajimava je změna, ke ktere dochazi při tvorbě přidavnych jmen
slovesnych. Třeba sloveso "pustit" ma stejny tvar, jako ve spisovne
češtině, ale "puštěny" je na Ostravsku "pusceny". Tohle sloveso je vůbec
interesantni, protože se neřika "zapnout televizi", ale "pustit
televizu, radyjo, vodu."Trpny rod v ostravštině zcela chybi.

Ostravaci se oslovuji zasadně prvnim padem jednotneho čisla."Ty,
Jarek.". Vyplyva z toho, že ostravština si vystači s pouhymi šesti pady.
Přizvuk je zasadně na předposledni slabice, a tim bohužel vznikaji
problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabičnych, kdy se přizvuk
přesouva vlastně na posledni slabiku předchazejiciho slova, ktere pak ma
akcent na předposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v
takovych připadech dosti obtižna. Zvlaštnosti ve vyslovnosti je změna
"v" na "f" : sfeter, fčela, sfička..

Unikatem, nemajicim v českych dialektech obdoby, je vyslovovani i
psani pismene " y" po "ř". V ostravske vyslovnosti se (viz vyše) měkke
"i" vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logicke, že
se vyslovuje i piše "břyla, křyvy, břydky" apod.

Slovnik
Chuj z tym! (Nevadi)
Dřevo na stojato a baba na ležato vydrža všecko. (Úslovi)
Šrame ti v pale. (Straši ti ve věži)
Kantuj se! (Vypadni)
Štrykoval nohami. (Pletl nohama)
Cyp jak lampa. (Pitomec)
Kvader cypa. (Idiot na kvadrat)
Bulaty, jak chleba kulaty. (Úplně blby)
Lezt do peněz. (Byt drahe)
Polub mě v kapsu! (Polib mi zadek)
Kuřiš, jak bys koňa prodal. (Zapaluješ si jednu od druhe)
Měl plne ryny. (Byl opily)
Zaleži, jak leži. (Úslovi, důležita je poloha)
Marně gatě rozpinatě, jak vas neznam, tak vam nědam. (Úslovi se
sexualnim podtextem)
Pil jak o dušu. (Pil přes miru,nehleděl na zdravi)
Jak jabko, tak rajske, jak babu, tak z Prajzke. (Úslovi)
Braly mě mory. (Šly na mě mrakoty)
Děvucha bez břucha jak kastrol bez ucha. (Úslovi)
Kuřil, jak když chudobny topi. (Hulil jak fabrika)
Drži se pipy jak cycka. (Nemůžou ho dostat z hospody)
Čumiš jak ščur do ryny. (Hlediš jako nevěřici Tomaš)
Vydupali haviřa, nedali mu haliřa. (Úslovi)
Zehni se vole, bo zje na dole! (Na šachtě je třeba davat si pozor, aby
se člověk neuhodil do hlavy)
Čim hlupši sedlak, tym větši kobzole. (Úslovi)
Vajco se robi chytřejši, jak kura. (Úslovi)
Popij vudky, bo čas krutky ! (Úslovi)